Jak jsem po letech začala opět vášnivě háčkovat. A že mě to chytlo celkem hodně. Háčkuji všude, kde mám možnost využít okamžik: ve vlaku, v autobuse, v metru, na návštěvě u kamarádky, když klábosíme. Veřejnou dopravu jsem si o to více zamilovala.
A zase za to může nádherný jógový pobyt a pro mě tolik inspirativní ženy Danielka (www.zboznovanazena.cz) a Monča (www.monikawinklerova.cz), které tentokrát krom nového předávání směrů a informací z jógy sebou přivezly bedýnku klubíček, háčků a jehlic. Asi samy na začátku netušily, co to způsobí, a jak si to všechny ženy zamilují, a že vznikne doslova háčkovací mánie.
Druhý den kurzu při dopoledním semináři se totiž rozhodly nás ženy do toho zasvětit. Samozřejmě stejnou možnost měli i muži, ale nějak se jim do toho nechtělo. Měly jsme na výběr se rozdělit na skupinku pro háčkovanou čepičku, obal na mobil nebo pletení. Lákala mě čepiče. Háček v ruce jsem sice držela naposledy nejspíše na základní škole, kdy měla babička snahu učit mě různé ruční práce. Vlastnoručně uháčkovaná čepice pro mě byla výzvou. Dala jsem si za cíl, že ji do konce pobytu uháčkuju.
Chytlo mě to tak moc, že jsem háčkovala u snídaně, oběda, večeře, dokonce jedno cvičení jsem taky proháčkovala, když se kolem mě všichni potili. A kdykoliv mám možnost, tak háčkuju. Když musím jet z jednoho konce Prahy na druhý, je to pro mě skvěle využitý čas v metru a věřím, že bořím hranice. Zatím v metru všichni hlavně čtou a časem začnou možná odvážně háčkovat či plést stejně jako já. Co myslíte: Začali byste taky? Když jsem jela vlakem domů na návštěvu do Ostravy, objednala jsem si kafíčko, vytáhla jsem si mé rozháčkované pončo a čtyři hodiny utekly jako voda. I v tom vlaku jsem nejspíše vypadala trochu exoticky.
Háčkování ve vlaku:
Věřím totiž, že to spoustu žen i mužů třeba dovede k zamyšlení: "Jak dlouho jsem už netvořila? ...mohla bych něco zkusit ...vždyť mám přeci každý den čas dvacet minut, když jedu tam a zpátky." A to je také mým záměrem. Probouzet v ženách jejich ženskou podstatu. Inspirovat je, že je to možné.
Předávejme si a sdílejme mezi sebou vžechny tyhle krásné a jednoduché možnosti.
Například včera jsem učila mou kamarádku na mateřské. Během hodinky měla první dvě řady krátkých sloupků šálky pro její dceru. Těším se, až se mi pochlubí svým výtvorem. Hned potom ji naučím čepičku.
A jak dopadla ta moje na jógovém pobytu? Snad během tří dnů byla hotová a hned poté jsem se vrhla na háčkování pytlíčku na mobil a klíče, který můžu nosit přes rameno. A co je nádherné? Zcela sama jsem si jej vymyslela a navrhla z toho, co mě holky naučily. Kombinace krátkých a dlouhých sloupků společně s květinkou a pytlíček byl na světě.
Má supr čepka:
Na drobnosti:
Ostravské holky a kamarádky si založily skupinku a pravidélně se scházejí na háčkovacích dýcháncích (pokud jste z Ostravy, můžu předat kontakt) a mě by se moc líbilo něco takového tady v Praze.
Co říkáte, šli byste do toho se mnou?
Já už jsem stihla i obal na mobil pro kamarádku: